I když se jedná první vlaštovky a v prvním případě šlo především o sebeobranu, může to také skutečně znamenat, že trpělivost těch, kdo jsou první na ráně ve velké invazi, která není ničím jiným, než plánovanou výměnou obyvatelstva, dávno přesáhla jakousi hraniční mez. Válka mezi gangy invazistů probíhá už dávno a Evropané byli dosud buď přihlížejícími nebo oběťmi…
Už se to děje. Před měsícem ve Vogheře zastřelil radní obtížného přistěhovalce, který ho napadl. Samozřejmě se z „oběti“ vyklubal severoafrický drogový dealer.
Včera v Bergamu mladý Ital ubodal na prahu svého domu severoafrického drogového dealera.
Je to znamení, že Italové už netrpí. Někteří tak začínají reagovat na stále rozsáhlejší a obtěžující přítomnost afrických drogových dealerů, které do Itálie dováží vláda. Ze státu, který není v pozici, kdy by mohl vyhostit i mnohonásobné recidivisty tak udělali ráj všech afrických kriminálníků a drogových dealerů.
Případ z Bergama se samozřejmě jeví jako nešťastný výsledek sporu. Ale nevíme, co sporu předcházelo. Jaké obtěžování musel ten italský chlapec utrpět, aby mohl takhle reagovat. Možná si říkal: „Už ani ve svém domě nejsem v bezpečí.“ A pak podle toho jednal.
Pokud je není možné poslat zpátky do země, ze které přišli, tak logickým výsledkem jsou mrtví a zranění. Italové začínají zabíjet drogové dealery.
Pro dva Italy, kteří budou pronásledováni soudci, nyní začíná hotové martýrium. Ti samí soudci, kteří neudělali nic, aby udrželi dva drogové dealery se sáhodlouhým trestním rejstříkem ve vězení a deportovali je, nyní budou soudit oba Italy zcela jistě mnohem přísněji, než by soudili tyto recidivisty v případě, že by byli těmi zavražděnými Italové…
Populární italské čtvrti se přeměnily na území dobyté drogovými dealery, kteří dorazili lodí. Výsledek byl předem daný…